Sezóna 2015 v TypeR.cz Racing teamu

[dany]

V letošní sezóně se také zúčastníme několika vybraných závodů. Pravděpodobně CTR7G pojede několik závodů vytrvalostní série, CTR8G pojede vybrané závody ze sprintové série CarboniaCup a AttackGTR ... To ještě uvidíme...

Auta jsou již více méně hotová a připravená na sezónu, zatím jsem je jen provětral a vytáhl na sluníčko

[R4ms3S]

masakr!

[jarka]

Dane, ty víš jak člověku znepříjemnit to dlouhý čekání na sezónu...

[dany]

Ono to není úplně vidět, ale AttackGTR dostal nové monoblockové brzdiče dopředu i dozadu

[maxxi]

Dane, ty víš jak člověku znepříjemnit to dlouhý čekání na sezónu...

JJ Dan umí potěšit

ps: brzdiče jsou samozřejmě cajk!

[TomikTT]

Krása, o tom se mi zatím jenom zdá Tak hodně štěstí do nadcházející sezóny, at technika slouží a vám to jede

[dany]

Pokud se podíváme na letošní sezónu, musíme jednoduše konstatovat, že byla suprová, AttackGTR se nám podařilo uvést do stavu, kdy je schopen se zúčastnit závodů (ačkoli nás čeká ještě hodně práce) a naše Hondy Civic dokázaly, že jsou výborným závodním náčiním, tedy …
… naše auta dojela všechny závody, ve kterých startovala
… nepotkaly nás žádné neřešitelné problémy a vyhly se nám technické závady
… dohromady jsme vyhráli všechny vytrvalostní závody, přičemž v závodech kde startovala obě auta současně máme double
… kromě drobných výletů mimo trať jsme neměli ani žádné jezdecké chyby, kompletní team šlapal jako hodinky, mechanici bez chyb, prostě úžasná sezóna…

Vezmu to od konce, kdo bude chtít, přečte si i ty další…
… Posledním závodem a velkou neznámou bylo LeBrno II… To tu již také jednou bylo, kdy jsme na poslední závody odjížděli s možností celkového vítězství, ale bohužel v závodě se to nějak „pokazilo“ a nakonec jsme brali jen celkové druhé místo…

Takže co letos? Navíc některé díly jako poloosy, stálé převody a podobně se blížily ke konci své životnosti… V celkovém pořadí patřilo 7G dělené první místo a 8G třetí místo se ztrátou 2 body. Takže bylo o co bojovat…

Počasí v Brně bylo tentokrát velmi příznivé a přivítal nás slunečný jasný den. Po krátké ranní poradě nakonec zůstalo vše beze změn, takže na start se do 7G posadil Kaufi a do 8G Petr. Start proběhl bez problémů, auta nasadila sice rozvážnější tempo, ale vytrvalostní závody se nevyhrávají v první hodině závodu. První část probíhala celkem bez problémů, naší skupinu vedla Octavia z bývalého OctaviaCupu, které patřilo celkově dělené první místo s naší sedmičkou. Náskok Octavie narostl na 30s nicméně ve chvíli, kdy jsme zrovna přemýšleli, že budeme muset trošku „zatopit“, vyjel na trať SafetyCar a bohužel pro nás se trefil přesně mezi Octavii a naší sedmičku, to má samo za důsledek, že Octavia dorazila konec startovního pole, vlastně tak zdarma dostala další dvě minuty a naše ztráta vzrostla na téměř jedno kolo…

Přišla doba na první střídání, nejdříve u osmičky kde bere závodní sedačku Tomikuss a o chvíli později i u sedmičky, kde zase bere místo za volantem Jirka. V tuto chvíli zjišťujeme, že to nebude vůbec jednoduché, protože Octavia má nově i velkou nádrž 100l, tudíž kluci vydrží delší dobu za volantem…

Během stintu přemýšlím, jak dál, ale přeci jen to je dlouhý závod, tedy nemá cenu věšet hlavu. Proběhne střídání v osmičce a za volant jde Honza, pomalu se i já začínám připravovat na svůj první stint, koukám ještě na časy, všichni tři kluci v osmičce si zatím vedou velmi dobře a zajíždí dobré časy, za to u nás v sedmičce jsou sice časy srovnatelné s osmičkou, ale to je pro nás spíš zklamání, umíme jezdit i rychleji, tak se jen rozhoduji, že za to zkusím trošku vzít…

Jdu tedy na to, šlapu na pedál a okamžitě stlačuji čas pod 2:32, bohužel v mém úsilí mě zase stopne penalizace, zpětně z kamery večer zjišťuji, že jsem opravdu špatně odhadl rychlost vozidla před sebou během žlutých vlajek a předjel ho ještě asi 20m před stanovištěm se zelenou vlajkou, nicméně ještě v autě si myslím, že to je nespravedlivá penalizace, odbydu si 1min Stop-And-Go, během stání na hanbě si uvědomím, kolik jsem ztratil času, to mě trošku nakopne a hned po vyjetí zpět na dráhu zrychluji na 2:31 a držím tento čas téměř po celý stint, což nakonec vydělá více času, než jsem ztratil.
Přijíždím na výměnu a do auta usedne znovu Kaufi. Dozvídám se, že během mé doby v autě proběhla bezproblémová plánovaná zastávka u osmičky, do auta šel Loko a byla přehozena kola. Také se dovídám, že hned v úvodu mého stintu postihly problémy Octavii, tedy jsme se dostali do vedení závodu, proto jsem to auto ani jednou neviděl, i když jsem jel o několik vteřin na kolo rychleji. Tak uvidíme jak rychle to kluci opraví a jak to ještě dopadne…

Probíhá výměna u osmičky, Loko zajel velmi rychlé časy a do auta jde znovu Petr, chvíli poté doráží i sedmička, přehazují se přední pneu a do auta jde Jirka. Během těchto stintů již kalkulujeme, jak potřebujeme dojet, aby se i osmička dostala v celkovém pořadí před Octavii, víme že celkové první pořadí sedmičky je na dosah a může nás o něj připravit také technická závada nebo hloupá chyba.
Další střídání u osmičky, do auta jde Tomikuss a začíná se lámat chleba, na trať vyráží i opravená Octavia a začínáme počítat náskok kol… Teď již víme, že pokud auta nepadnou, dojede sedmička první, osmička by měla být druhá a protože Octavia jede aktuálně až pátá, tak by v celkovém pořadí měla osmička Octavii přeskočit. Domlouváme se tedy ještě na jednom střídání na osmičce a jdu na to.

Poslední stinty již jezdíme na jistotu, hlavně když máme takový náskok, 30min před koncem již začínám věřit, že to všechno dobře dopadne. Pět minut před koncem zpomaluji a čekám na osmičku, ta mě dojíždí v posledním kole a společně projíždíme triumfálně cílem…

Sedmička letos startovala třikrát a všechny své starty proměnila ve vítězství, takže i přes absenci jednoho závodu zaslouženě získala celkové první místo. Osmička pak také startovala třikrát a patří ji jedno první a dvě druhá místa, celkově tedy, i se štěstím díky problémům Octavie v posledním závodě, obsadila druhé místo. Octavia letos byla více než zdatným soupeřem a zaslouženě skončila třetí…

TypeR.cz Racing team letos dohromady tedy zvítězil ve všech závodech, dvakrát získal double v závodech a celkově také vybojoval double… Myslím, že to byla úspěšná sezóna…

Rekapitulace časů:

CTR 7G race ... celkem 172kol ... 929km ... avg 115.40 km/h
1. stint ... Kaufi ... 28kol ... Best – 2:34.269
2. stint ... Jirka ... 29kol ... Best – 2:33.416
3. stint ... Dan ... 27kol ... Best – 2:31.004 ... avg 128.81 km/h
4. stint ... Kaufi ... 31kol ... Best – 2:34.922
5. stint ... Jirka ... 31kol ... Best – 2:38.449
6. stint ... Dan ... 26kol ... Best – 2:32.592
je třeba podotknout, že ve druhých stintech po odpadnutí Octavie jsme se dohodli na konzervativním přístupu a jeli jsme na jistotu, bylo třeba auto hlavně dovést do cíle... Já naopak na konci posledních pár kol druhého stintu zatáhl víc, protože jsme již o první místo díky náskoku přijít nemohli a já chtěl dojet 8G, nakonec jsem na něj čekal... Takže časy jsou opravdu spíš orientační a důležitější je “teamový duch”

CTR 8G race ... celkem 168kol ... 908km ... avg 112.76 km/h
1. stint ... Petr ... 23kol ... Best – 2:34.801
2. stint ... Tomikuss ... 25kol ... Best – 2:34.879
3. stint ... Honza ... 24kol ... Best – 2:36.363
4. stint ... Loko ... 28kol ... Best – 2:33.588
5. stint ... Petr ... 27kol ... Best – 2:34.434
6. stint ... Tomikuss ... 21kol ... Best – 2:36.978
7. stint ... Honza ... 20kol ... Best – 2:35.974

[dany]

Ale nezapomínejme, co všechno tomuto celkovému vítězství předcházelo…

Sezóna tradičně začala v Brně. Na první závod jsme ale jeli jen s osmičkou, protože jak Jirka, tak Kaufi měli v tomto termínu jiné povinnosti. Tudíž do osmičky se kromě Petra posadil i premiérově Maxxi a Jarda. Počasí bylo dobré, slunečno, teplota trati super, takže se do toho mohli kluci pořádně zakousnout.

Petr tradičně startoval a rozjel závod na předních místech. Ještě během stintu se vypracoval na první místo ve skupině a auto v pořádku předal Maxximu. Ten první místo udržel, ačkoli se s autem seznamoval, sice má také osmičku, ale věřte mi, že řídit závodní auto je přeci jen něco trošku jiného.

Takže Maxxi i přes počáteční citelnou nervozitu předával auto na prvním místě velmi natěšenému Jardovi. Ten na to pořádně šlápl a ještě více navýšil náskok naší suverénní osmičky na prvním místě. V polovině závodu bylo vlastně rozhodnuto, chtělo si to už jen závody užít a auto dovést do cíle.

Všichni tři již vlastně jen potvrdili své nejrychlejší časy z prvních stintů a jezdili více s jistotou. Petr jako vždy zajel závod s přehledem a po zimní pauze trošku procitl, Maxxi si vyzkoušel závodní auto a i když nebyl asi se svým časem úplně spokojen, na poprvé to nebylo vůbec špatné, no a Jarda potvrdil, že se z něj stal vyježděný jezdec…

Každopádně osmička celkově vyhrála a ujala se vedení v šampionátu
Rekapitulace závodu:
1. stint – Petr – 27 kol
... Tři nejrychlejší časy - 2:35.30 ; 2:36.00 ; 2:36.20
... TOP SPEED ... 179.89 km/h

2. stint – Maxxi – 26 kol
... Tři nejrychlejší časy - 2:36.90 ; 2:37.00 ; 2:37.50
... TOP SPEED ... 182.42 km/h

3. stint – Jarda – 25 kol
... Tři nejrychlejší časy - 2:32.70 ; 2:33.00 ; 2:33.10
... TOP SPEED ... 185.55 km/h

4. stint – Petr – 30 kol
... Tři nejrychlejší časy - 2:35.20 ; 2:35.40 ; 2:35.50
... TOP SPEED ... 183.76 km/h

5. stint – Maxxi – 38 kol
... Tři nejrychlejší časy - 2:37.00 ; 2:37.00 ; 2:37.10
... TOP SPEED ... 184.93 km/h

6. stint – Jarda – 27 kol
... Tři nejrychlejší časy - 2:33.50 ; 2:33.70 ; 2:34.20
... TOP SPEED ... 185.79 km/h

Petr: (červená)
Best time ... 2:35.12
TOP speed ... 183.76 km/h
Ideal lap ... 2:34.19

Maxxi: (modrá)
Best time ... 2:36.85
TOP speed ... 184.93 km/h
Ideal lap ... 2:35.37

Jarda: (zelená)
Best time ... 2:32.65
TOP speed ... 185.79 km/h
Ideal lap ... 2:32.18

[dany]

Druhým závodem byl první Most, tam jsme nemohli chybět s oběma auty… Akorát jsme trošku přeházeli lidi …

Do sedmičky usedl Jirka, Loko a já, osmičku chtěl otestovat netradičně Kaufi, takže kromě něj tam byl tradičně Petr a nově Tomikuss

Závod nebyl nijak dramatický a sedmička si dojela pro vítězství bez větších dramat, přičemž v polovině závodu předával Loko auto dokonce na prvním místě absolutně. Nicméně kluci mi na sedmičce kompletně odrovnali pneu, takže poslední stint jsem jel úplně na jistotu, k tomu osmička jela bezpečně druhá a také to nebylo žádné drama, takže není vlastně skoro nic zajímavého o čem bych v tomto závodě psal. Rozhodl jsem se tedy to pojmout trošku netradičně a rozebral jsem jednotlivé závodníky…

Každopádně sedma zvítězila a krásné double potvrdila v cíli i osmička, která tak poměrně výrazně vedla v celkovém pořadí po dvou závodech…

Časy na kolo a délka strávená za volantem:
CTR 7G:
Jirka ... 70min + 95min ... best time 1:58.808 v 6. kole (2. čas – 1:59.413 / 3. čas – 1:59.628)
Loko ... 110min ... best time 1:59.525 v 70. kole (2. čas – 1:59.564 / 3. čas – 1:59.975)
Dan ... 60min ... best time 1:58.884 v 149. kole (2. čas – 1:59.152 / 3. čas – 1:59.290)

CTR 8G:
Petr ... 78min + 75min ... best time 2:01.129 v 26. kole (2. čas – 2:01.500 / 3. čas – 2:01.501)
Kaufi ... 87min ... best time 2:00.988 v 68. kole (2. čas – 2:01.653 / 3. čas – 2:01.841)
Tomáš ... 90min ... best time 2:04.571 v 115. kole (2. čas – 2:04.652 / 3. čas – 2:04.882)

Detailnější rozbor:
Auta:
Ano, 7G je o něco rychlejší na rovinách, nemá sice vyšší výkon, ale 8G nedosahuje tak vysokých rychlostí. Nicméně je otázka, jestli to je jen v autě , největší rozdíl je totiž na cílovce, když se podíváme na ostatní rovinky kratší, tak rozdíl je daleko menší, dokonce plynulou sekci “Matador” projíždí rychleji díky většímu bočnímu přetížení... Ani po vracáku není jeho ztráta velká, je třeba se u 8G zaměřit opravdu na precizní průjezd zatáčkou a pak je možno se 7G soupeřit...

CTR 7G:
Jirka (modrá) ... ideal time 1:58.38 ... Vmax 195.19 km/h
Loko (zelená) ... ideal time 1:58.92 ... Vmax 196.32 km/h
Dan (červená) ... ideal time 1:58.08 ... Vmax 198.30 km/h

CTR 8G:
Petr (modrá) ... ideal time 2:00.48 ... Vmax 188.24 km/h
Kaufi (červená) ... ideal time 2:00.34 ... Vmax 188.38 km/h
Tomáš (zelená) ... ideal time 2:03.29 ... Vmax 188.64 km/h

Porovnání časů CTR 7G:
- Jirka zajel svá nejlepší kola a konečně bez problémů pokořil hranici 1:59 , dokonale využil stavu pneu a brzy se dostal do tempa, své nejrychlejší kolo zajel již v 6 kole závodu. Potřebuje ještě poladit nájezd na cílovku, dvojku po cílovce a sekci pod “matadorem” naopak velmi pěkně již jede “sedmičku” a nájezdy do zatáček statečně drží
- Loko poladit také nájezd na cílovku, ale celkově velmi dobrá jízda, také bych řekl že jeho nejlepší kola co jsem viděl. Sedmička je také pěkně najetá a projetá, prostě jen “všude” je o kousíček pomalejší, což celkově dělá ztrátu několika desetin, ale opravdu také super
- Dany to je tragédie, nejpomalejší průjezdy sedmičkou, nedobrzdění po cílovce, pomalý vracák, jediné co to zachraňuje je sekce pod “matadorem” a nájezd na cílovku, chtělo by to asi jiné ruce a trošku odvahy , nebo čerstvější pneu ...

Porovnání časů CTR 8G:
- Tomáš se hledá, ale jeho výkon na poprvé v závodním autě a navíc po 5 letech není špatný. I podle videa při testu ve čtvrtek docela pozorně poslouchal, ve druhé části stintu jede s jistotou avšak docela správnou stopu. Nájezdy jsou čisté a přesné, i proto dosáhl paradoxně nejvyšší rychlosti na cílovce, ačkoli jde na brzdy o něco dříve
- Petr jede již rutinu, je vidět že mu 8G sedí. Drží se správně pouček, že je lepší být na brzdách dříve, ale současně dříve akcelerovat. Tím sice opticky ztrácí na brzdách, ale umožní mu to dosahovat daleko rychlejších výjezdů a tím i celkově o chlup zajetý lepší čas na kolo
- Kaufi je vidět, že se snaží jet s 8G stejně jako se 7G a to úplně nejde, auto vyžaduje čistší stopu. Tím pádem se hůře dostává ze situace kdy jde pozdě na brzdy, pak se hůře rovná do zatáčky a pomaleji akceleruje. Jinak jeho jízda je již také rutijní, jeho dřívější částečná zbrklost při závodech je dávno pryč

[dany]

Třetím závodem, který zamíchal karty a tím připravil i drama pro poslední Brno, byl druhý Most. Do tohoto závodu nenastoupila vedoucí osmička, čímž umožnila sedmičce a dalším, aby se na ni v celkových výsledcích dotáhli. Sedmička jela znovu v netradičním složení, jel Jirka, já a premiérově Honza… Nebudu Vás napínat, ale byl to nejlepší závod, který jsem ve vytrvalostní sérii jel, ostatně mi to potvrdil následně i Jirka a pro Honzu to byl dobrý křest, ale pojďme postupně…

Na začátku to tak zajímavě nevypadalo, Jirka slušně odstartoval a v prvních kolech se přetahoval s Octavií, která měla zase šťastnější los a startovala pár aut před námi, o první místo ve skupině. Po pár kolech jeho prvního stintu se mu podařilo Octavii předjet a trošku odskočit. S vybudovaným náskokem předal na druhý stint Honzovi, který po pár kilometrech v testech tak absolvoval první ostré kilometry. Nevedl si vůbec špatně a tak se jeho náskok nijak netenčil, naopak se začal zvětšovat. A pak to přišlo…

Chvíli před polovinou závodu ke konci Honzova začalo poprchávat, což se projevilo na časech konkurence, ale Honza se toho nezalekl a vlastně ani moc nezvolnil, takže jeho náskok naopak po vteřinách narůstal. Předával auto již skoro za deště Jirkovi, kterému hned v prvních minutách začalo pršet hodně…

Teď by tedy za normálních okolností následovala výměna za pneu do mokra, protože pneu nebylo nové ani na startu, ale Jirka se s tím pral hodně statečně a ačkoli čas na kolo, po hodinách v úvodním kole, klesl až k hodnotě 2:30, stále to byl jeden z nejrychlejších časů ve startovním poli, pokud tedy odečteme tři nejrychlejší z divize 6, kteří mohou nasadit závodní mokré pneu, neboť v divizi 6 se může jezdit slick oproti ostatním divizím, kde se musí jezdit pneu s homologací. Protože jsem věděl, že na autě jsou Falkeny, které mají tak 2mm vzorku, byl jsem trošku nervózní a sledoval časomíru, ale k našemu překvapení se propad časů i přes sílící déšť zastavil a naopak časy se postupně posouvali až k hranici 2:20, což znamenalo jediné. Díky nepřezutí jsme vydělali minimálně jedno kolo a navíc díky relativně rychlým časům Jirka konkurenci ujížděl i 10s na kolo a někdy i více.

Blížil se čas mého stintu, náskok byl již poměrně velký asi tři kola a navíc já tyto podmínky mám velmi rád. Během střídání jsem prohodil pár slov s Jirkou, který mi sám řekl, jak byl překvapen s přilnavostí těch ojetých Falkenů a jak si to užíval, o to s větší zvědavostí jsem vyrazil na trať, musel jsem pár kol „číst“ chování v jednotlivých zatáčkách a s časy jsem začínal také někde kolem 2:30, ale využil jsem „pár svých zkušeností“ a když jsem viděl, jak se moc lidí neumí na mokré trati chovat, začal jsem topit a neskutečně se bavit. Časy rychle vystoupaly k 2:15 a já předjížděl jedno rychlejší auto za druhým hlavně díky lepšímu odhadu nájezdu stopy v zatáčkách a na brzdách...

V polovině stintu mi postupně přestávalo pršet, to jsem již podruhé během svého stintu předjížděl Octávii, druhého v pořadí, a na osychající trati se mi podařilo také dobře odhadovat změny v adhezi povrchu, časy jsem tlačil již k 2:05. Vědom si svého velkého náskoku a nutnosti šetřit palivo, jsem již dále nezrychloval a užíval si svůj stint i tak jsem dojížděl jedno auto za druhým. V těchto proměnlivých podmínkách se jasně ukázalo jak si kdo věří a jak kdo věří autu a díky velkým rozdílům v časech na kolo to vypadalo, jako by na okruhu bylo 2x tolik aut, člověk když jel rychleji, byl pořád v provozu. Tři kola před cílem jsem si byl jist jak vítězstvím, tak svým náskokem, neboť jsem potřetí ve svém stintu předjížděl Octavii a abych měl ten den ještě větší radost, na zrádné trati, kdy sucho bylo jen v ideální stopě a trať neodpustila jedinou chybičku, jsem zkusil jedno rychlé kolo a podařilo se, mezi časy 2:05 se najednou rozsvítil čas s velkým skokem v hodnotě 1:58.164, čehož si dost cením. Za prvé není úplně jednoduché neudělat v kole chybu, za druhé jet na trati suché jen v ideální stopě je také psychicky náročnější a za třetí najednou zrychlit z času 2:05 rovnou na rychlý čas je také trošku náročnější. V poslední řadě se mi tímto časem navíc podařilo uzmout nejrychlejší kolo dne Jirkovi z prvního suchého stintu, protě takový super den…

Tímto suverénním vítězstvím, kterému svými výkony položili základ Jirka a Honza, se sedmička dostala celkově na první místo v šampionátu, měla sice jen dva závody, ale za to dvě vítězství. Počet bodů měla sedmička stejný jako Octavia, která jela oba předchozí podniky a skončila 2x druhá a jednou třetí, na třetí místo se propadla díky absenci v tomto závodě naše osmička, ale na první místo ztrácela pouze dva body, takže poslední Brno slibovalo velký boj o celkové vítězství, neboť všechny tři auta mohla ještě celkově vyhrát…

Nakonec se to podařilo našim autům, ale o tom jsem již psal v úvodním článku o posledním Brně…