Přidám trochu odlehčený pohled na brždění. Čekání na další volné v Mostě je prostě dlouhé
Deset z deseti profíků doporučuje brzdit krátce a silně. To je jasné tvrzení ověřené praxí.
Ale proč ? Podrobné vysvětlení jsem hledal bezúspěšně ...
Přitom jednoduchá úvaha napoví hodně. Pohybová energie auta se nemůže jen tak vypařit, musí se na něco přeměnit, na tepelnou energii v brzdách.
Máme tedy školní příklad, o kolik stupňů se ohřeje 14 kg litiny při brždění auta z 200 km/hod ?
Pokud uvažujeme poloviční pomoc odporu vzduchu, tak odpověď je o 121 stupňů, to je poslední sloupec níže. Při jediném brždění z 250 km/hod je hodnota ohřátí po korekci už 190 stupňů
Zajímavý je také malý rozdíl při brždění ze 200 na 50 nebo 0.
auto 1200 kg 14 kg litina 545 J/kgK
rychlost energie dobrždění energie rozdíl teplota korekce
km/hod m/s J km/hod m/s J J K K
50 13,89 115741 0 0,00 0 115741 15 8
100 27,78 462963 0 0,00 0 462963 61 30
150 41,67 1041667 50 13,89 115741 925926 121 61
200 55,56 1851852 50 13,89 115741 1736111 228 114
200 55,56 1851852 0 0,00 0 1851852 243 121
Kdyby se tato energie měla přenést pouze na brzdové destičky, tak se po chvilce rozpadnou v popel.
Krátké brždění má tedy dva důvody :
1 hlavní ) co nejkratší dobu ohřívat brzdové desky, je to tepletný izolant, tak se ohřívá pomalu, ale také pomalu se chladí a také přes ně se ohřívá třmen s brzdovou kapalinou
2 podružný ) o co míň se brzdí, tak o těch pár sekund se mohou déle chladit koutouče, které mají konstrukci pro účelné chlazení. Přenos tepla při chlazení prostředím závisí na rozdílu teplot, první chvíle po brždění je pokles teploty větší. Tento efekt se uplaťní při brždění v krátkém intervalu.
Velikost energie, která se musí pohltit v kotoučích je daná dráhou okruhu, resp. profesorskou jízdou po okruhu. Na druhé straně vah je kvalita materiálu kotoučů, které vydrží deformace způsobené vyšší teplotou a způsob jejich chlazení.
Takže doporučení je jasné : při nasazení 24 kg kotoučů lze brzdit libovolně
Dany, nemáš v nabídce takovýto lokomotivní BigBigBig kit ?