Na poslední závody do Brna jsme se připravovali s jasným cílem, poprat se o vítězství… Existovala sice už jen matematická a upřímně i docela málo pravděpodobná možnost, že bychom dosáhli na celkové vítězství ve skupině, ale ani dílčí vítězství není k zahození… Tomu se podřídilo vše…
Situaci trošku zkomplikovalo, že jsme urychlili stavbu závodního CTR 8G, tudíž posledních pár týdnů jsem byl ve velkém stresu (dodělat auto, sehnat pro něj řidiče, vše zařídit, udělat strategie, nastavit auto,…) a navíc jsem měl za sebou několik nočních, abychom auto opravdu stačili připravit. Nakonec 8G ve čtvrtek sjelo z geometrie a vypadalo použitelně, takže bylo s konečnou platností rozhodnuto, že pokud vydrží (a podaří se auto nastavit) v pátek dopoledne na testovacích jízdách v Mostě, pojedeme do Brna s oběmi závodními auty…
V pátek ráno 19.10. bylo CTR 8G v Mostě připraveno na první ostré km, nastavování mi sice dalo víc práce, než jsem čekal, auto se chovalo úplně jinak než 7G a tudíž bylo třeba vše zkusit znovu, ale po hodině testů se začínalo vše ubírat správným směrem a já začínal tušit, že to je dobré auto… Chvílemi jsem měl pocit, že auto je dokonce rychlejší a klidnější než závodní 7G…
Po dvou hodinách nastavování a testů, jsem byl s výsledkem docela spokojen a protože nás již tlačil čas, do 19h jsme museli být s auty na přejímkách v Brně, auto si vyzkoušeli ještě všichni piloti, naložili jsme auto a hurá do Brna…
Bylo to sice těsné, ale přejímky se stihly, 8G se ještě večer v boxu kompletně prohlédlo, dotáhlo a hurá na večeři… Tam se probrala taktika, stopa, určilo se pořadí… Aby si auta při servisu nepřekážela, upřednostnilo se 7G, které jelo optimální strategii na 5 zastávek, a 8G jelo alternativní strategii na 6 zastávek, tím jsem spočítal optimální míjení v boxech a sám jsem si vzal zkrácený první úsek s 8G, abych ověřil zda vše funguje správně, a potom až poslední úsek se 7G, abych mohl být celou dobu v boxu a pomáhat řídit servisy…
CTR7G:
1. stint … Petr
2. stint … Kaufi
3. stint … MAN
4. stint … Kaufi
5. stint … MAN
6. stint … Dany
CTR 8G:
1. stint … Dany
2. stint … Loko
3. stint … Jarda
4. stint … Petr
5. stint … Loko
6. stint … Jarda
7. stint … Petr
V Brně nás ráno přivítalo teplé počasí s mlhou, která ale ještě před startem zmizela, bylo tedy naprosto optimálně a dnes s odstupem času vidím, že jsme si vybrali poslední krásný víkend, při pohledu ven a na teploměr se mi ani nechce věřit, že to není ani týden rozdílu…
Start proběhl bez problému a já s 8G se začal prokousávat kupředu startovním polem, neboť jsme jako již letos tradičně, dostali startovní místa až skoro na konci startovního pole… Petr s 7G se prokousával pomaleji, jeho základní úkol byl vydržet na trati co nejdéle a bez problémů přivést auto do cíle. Zatímco já v první polovině stintu zkoušel, co auto umí a vydrží, abych ve druhé polovině trošku zvolnil, nechtěl jsem auto uhnat a upřímně to byly i nuda, když jsem před sebou ani za sebou nikoho neviděl
Auto jsem předával z prvního místa ve třídě se slušným náskokem asi po hodině závodu, vše fungovalo bez problémů, bohužel ihned po výměně jsme o náskok přišli, neboť Lokovi hned ve druhém kole došel benzín Tady se ukázal první problém s 8G, zatím co 7G po odlití normálně dále jede a se sníženými otáčkami motoru můžete jet klidně ještě 3 kola, 8G už Lokovi prostě auto nechytlo, museli ho dotáhnout do depa a ačkoli se natankovalo 46litrů (něco v nádrži tedy bylo) auto nedokázalo samo dojet, toto okamžitě změnilo strategii tankování 8G a dále se tankovalo pro jistotu již každou výměnu pilota. Tento problémek nás stál 3kola a auto se propadlo z prvního na 9 místo ve třídě…
7G zatím jelo bez problémů a Petr vydržel na trati opravdu dlouho, čímž položil základní kámen k pozdějšímu úspěchu. Předával tuším na 3. místě Kaufimu, který za to naopak vzal hned od začátku a začal rychle dotahovat čelo třídy... V tu chvíli mělo technický problém zatím vedoucí Clio (jak v závodu, tak i průběžně v seriálu) a po opravě se propadlo na 9 místo ve třídě, tudíž se boj o celkové vítězství otevřel a zdramatizoval, pokud bychom my vyhráli v posledním závodě a toto Clio nedojelo lépe než šesté, byli bychom my celkovými vítězi…
Střed závodu proběhl celkem klidně, 7G se díky strategii více zastávek v boxech střídavě propadávalo z čela, aby ho následně nejrychlejšími časy ve třídě úspěšně dotahovalo… Ano je to riskantní agresivní strategie, která nám zase nemusela vyjít, ale jezdit prostě na „hyenu“ tak, jak to dělala Clia, se nám prostě nechtělo. Clia držela kontakt jen díky tomu, že jela pouze na 3 zastávky s tankováním, protože průměrná ztráta na kolo byla okolo 5s u těch rychlejších až 15s u těch pomalejších…
8G se také pod taktovkou Loka, Jardy a Petra, který obstojně zvládl přesedlání ze 7G, úspěšně dralo kupředu a v polovině závodu vypadalo reálně třetí místo… Bohužel po 6 hodinách závodu dorazila druhá nečekaná rána v podobě sjetých předních destiček až na plech… Tohle bych nikdy nečekal, neboť zrovna zde jsem použil naprosto osvědčený setup několikrát vyzkoušený na 7G, kde vydrží bez problémů 16hodin !!! Dodnes nevím, kde je problém a desky jsou už poslané do výzkumného oddělení, protože mě se nezdá, že by 150kg rozdílu v hmotnosti takto moc zkrátilo jejich životnost a doufám v prokázání nějaké „zrovna špatné“ série, či něco podobného…
Nicméně výměna destiček, ačkoli jsem se s Petrasem snažil (desky měly něco kolem 150 stupňů), nám nějaký čas trvala a auto ztratilo další neplánované kolo a kousek, jak se později ukázalo, to 8G chybělo právě na vytoužené stupně vítězů…
7G před poslední výměnou mělo náskok jednoho okruhu a díky výjezdu safety caru výměnou řidičů neztratilo tolik, kolik by Clia potřebovala. Přebíral jsem tedy auto do posledního úseku na prvním místě, jenže díky problémům našeho 8G se již náš největší soupeř prodral na pátou příčku, která mu k udržení celkového prvního místa v seriálu stačila…
Mým úkolem v posledním úseku tedy bylo na již téměř sjetých pneu krotit vášně s dovést auto na prvním místě, no a doufat, jestli se problémy našeho soupeře neobnoví…
V posledním kole se ještě z našeho auta vytekla nějaká provozní kapalina, vypadalo to na olej, tak Petr necelé dva kilometry před cílem auto odstavil, protože tento problém již nemohl mít vliv na umístění auta (možná se auto propadlo z 5. místa na šesté, ale zatím nějak výsledky oficiální nemám) a bylo by nesmyslné riskovat následné výraznější poškození… Při následné zběžné prohlídce auta nebylo nalezeno přesně místo odkud olej vytekl, ale vypadá to na vyfouknuté gufero na klice, v motoru zůstalo oleje ještě nad spodní riskou…
Ke konci závodu jsem se bavil závoděním a už nebylo v mých silách nějak zásadně zrychlit a ohrozit tak nejrychlejší čas Kaufiho z druhého stintu (navíc díky větší účasti byl docela hustý provoz na trati a i slibně rozjetá kola byla zmařena třeba jen předjížděním někoho o kolo), ale souboje jsem si užil a hlavně auto jsem do cíle dovezl pohodlně na prvním místě ve třídě, čímž jsme konečně doufám prolomili prokletí letošní sezóny…
Je třeba poděkovat celému teamu za zvládnutí náročných závodů a Petrasovi za ty noční, co se mnou při přípravě 8G strávil, i na něm se únava projevila…
No a v neposlední řadě všem jezdcům, kterým je třeba poděkovat za ukázněnost a respektování mých pokynů… A musím se jim omluvit, že jsem na ně někdy i řval