Po pečlivém vybírání jsem se rozhodl, že do naší nabídky zařadím svorné diferenciály od renomované japonské firmy Cusco. Jde o plnohodnotné lamelové LSD se vším všudy. Obrovskou výhodou je daleko větší mechanická svornost, rychlejší reakce, ale také obousněrná funkce diferenciálu, jeho obrovská podobnost (chováním i konstrukcí) se závodním diferenciálem. Další nespornou výhodou je obrovské množství typů diferenciálů jak pro různé značky a modely aut, tak i pro jeden konkrétní typ auta máme možnost vybrat ze dvou až pěti typů dle požadavků zákazníka. Charakteristiku a funkci lamelového diferenciálu snad už ani vyzdvihovat nemusím... (Hlavně to znají na chování zadokolkaři, prostě nad lamelovou špéru není... )
Jejich nespornou nevýhodou, je životnost. Údaje výrobce jsou okolo 100tis. km (u japonců bych tomu věřil), svorný diferenciál od Hondy neodejde ani po 300tis. , na druhou stranu Quaife, který má sice doživotní záruku, se dost často rozláme a story po internetu ve fórech, hlavně v Anglii, je více než bych očekával. Takže já osobně na údaje o životnosti tak nedám, podle mě lepší 100tis. se špičkou, než nadvakrát měněný Quaife v záruce . Samozřejmě Cusco, jako seriózní výrobce, nabízí repasovací sadu lamel (dokonce si zle i dokoupit tužší až s dvojnásobným počtem lamel a tím zvýšit svornost) za přijatelné ceny (asi 6000,- kč). U těchto lamelových diferenciálů většinou dochází pouze k opotřebení lamel a tím následně k menší svornosti. Pokud si ovšem uvědomíme, jak je vysoká, může se klidně stát, že po tří letech provozu a najetí 80tis. km, bude stále větší, než třeba Quaife a Honda LSD .
První tyto diferenciály jsou namontované a zatím jsou ohlasy jen pozitivní, jeden má tčeba na své S2000 Street, další jsou na slovensku a jeden čeká již 2 měsíce na namontování do mé převodovky. Teď, co definitivně odešla, se konečně dočká, ačkoli původní zrepasuji a nechám si jí v záloze . Zatímco mi tak ležela doma v šuplíku, stala se nám na závodním CTR nemilá věc, odešla nám závodní "špéra", nová v nedohlednu a závody na krku. Došlo tedy k jedinému rozumnému řešení a tuto nezávodní "špéru" jsme namontovali do závodního auta s tím, že horší než bez svorného diferáku to nebude. Na druhou stranu naše očekávání nebyla nijak vysoká, neboť Karel ve svém tréningovém CTR má také LSD od Hondy a tato (stejně jako Quaife, který jsme testovali při výběru špéry, pro LSD od Hondy nakonec hovořila vyšší spolehlivost při srovnatelném účinku) nesnese samozřejmě srovnání se závodní "špérou", dokonce by to asi nikdo ani nečekal...
Oficiální stránky výrobce ... http://www.cusco.co.jp/en/index.html
Konstrukce a typy diferenciálů ... http://www.cusco.co.jp/en/img/pic-82.pdf http://www.cusco.co.jp/en/img/pic-83.pdf
Katalog typů, který nás zajímá ... http://www.cusco.co.jp/products/pdf/200 ... log209.pdf
Jak tedy nakonec Cusco dopadlo? Přikládám oficiální tiskovou zprávu teamu Karla Pohnera a jen se těším, až dám příští týden Cusco zpátky k sobě
Tisková zpráva:
Text: Michael Daněk
Foto: Matěj Skalník, Radek Vojtěchovský
Dne 17.8.2009 v Liberci
Skvělé rychlostní zkoušky a atmosféra na Rallye Železné Hory
Královéhradecká posádka Pohner a Husák startovala v rámci MČR na Rally Krkonoše. Kvůli roztrženému diferenciálů značky Spoon, skončila tato posádka v této soutěži hned po první RZ a pohárová ambice zůstala nenaplněna.
Již týden po Krkonoších se zkušená posádka přesunula na soutěž Rally Železné Hory v rámci Rallye Cupu (středoevropský pohár). V této soutěži byla pro jezdce s mezinárodní licencí vypsána třída VIP. Tyto posádky byly ve výsledcích, ale nesměly být klasifikovány. Ještě v den přejímky, byla převodovka černé hondy se startovním číslem 2 rozebrána a start byl možný jen díky obchodu TypeR.cz, který zapůjčil Karlovi Pohnerovi nový diferenciál.
„Do Pardubic jsme jeli otestovat auto, které nás poslední dobou trochu zlobilo a vyzkoušet diferenciál LSD Cusco RS 1.5Way. Vše nakonec fungovalo bezvadně, diferenciál od firmy Cusco byl takřka k nerozeznání od závodní „špéry“ a přitom zůstal jako nový. Soutěž překonala veškerá naše očekávání, rychlostní zkoušky byly doslova úžasné, přístup pořadatelů i atmosféra mezi jezdci velmi přátelská. Překvapila nás i vysoká úroveň jezdců a nadupaná a odlehčená auta, která nemusela respektovat přísné homologace,“ hodnotí soutěž Karel Pohner.
Do soutěže bylo přihlášeno téměř devadesát posádek a soutěž dokončilo jen jednapadesát. Pokud by byla královéhradecká posádka Karel Pohner a Jan Husák klasifikována, vyhrála by svoji třídu A do dvou litrů objemu motoru a skončila by na sedmé pozici z padesáti dokončivších posádek v absolutním pořadí.
Redakce
akcesport.cz