Před dvěma hodinama jsem dorazil domů, takže pár čersvých dojmů. Okruh se mi velice, velice líbil! Já jsem sice v tomto ohledu velice spokojený člověk, ocením každé místo, kde se dají zkoušet možnosti auta a mé při akceptovatelné míře rizika. Srovnat mohu hlavně s Brnem, které mám najeto relativně dost, v Mostu jsem byl jedinkrát s EP2 před dvěmi lety. Mýto je spíš taková legrácka (ačkoli ho mám rád) a Nordschleife je zcela jiný sport.
Oproti Brnu je skvělá různorodost zatáček, jak už psal Babo. Nejsou tam prakticky dvě stejné, žádná levá, pravá, pravá, levá, levá, pravá ,... o stejných rádiusech. Mi dokonce nevadily ani ty dlouhé rovinky. Na konci cílovky jsem brzdil dle GPS ze 195 na zhruba 90, to pro mě byl přínos zkoušet si vychytat brzdný bod, míru brždění, kdy to už povolit apod. V Brně brzdím ze 180 na 110. Možná to někomu příjde jako blbost, ale výborně mi pomohly kuželky v apexech a v brzdných bodech. Jelikož na řízení nejsem žádný talent (spíše jen nadšenec), tak najít je samému by mi trvalo dost dlouho, takhle jsem se mohl soustředit na sbírání odvahy a rychlejší průjezdy míst, kde to údajně mělo jít, ale já se zprvu bál. Ke konci už jsem měl odvahy více a časy se lepšily. Zůstává ve mě respekt k ostatním na okruhu a i za poměrně pomalejším jezdcem zůstávám dlouho a hledám místo na předjetí, pokud mi nebliká. Takhle mi nebliknul ani řidič staršího Lotusu a jeho pomalý nájezd do zatáčky zeširoka jsem si nesprávně vyložil jako pouštění. Samozřejmě mě zavřel tak, jak nás Martin varoval, že se může stát. Trošku jsem levýma kolama pooral hlínu, ale vlezli jsme se tam oba.
Celé ježdění mi opět pomohlo trochu rozehnat můj strach z rychlosti (já vím, zní to blbě, ale prostě nějaký blok tam je
) a poznat zase o něco více své auto. Musím zase zopakovat, že pokud bych měl chování auta vyjádřit jedním slovem, tak to bude slovo "hodné". Pro mně, můj styl a schopnost řízení je zřejmě sériové CTR7G ideálem a odpouští mi moje chyby. Byl jsem spokojen i s poměrně ohoblovanými Hankooky K110. Konečně se mi dařilo se trochu zbavit zlozvyku trápit auto v zatáčce v nedotáčivém smyku, takže po zběžném ohledání gumy skoro neutrpěly. Nedlouho po poledni, kdy se ještě jezdilo na vlhké dráze jsem trochu vychytal i brždění, kdy se mi celkem dařilo držet se těsně před aktivací ABS. Desky DS1.11 výborné, ale prášilo se znich až neuvěřitelně. Kola jsou tak černá, že jsem se jich na místě nechtěl ani dotýkat, takže ohlednání stavu desek bude příští týden. Doufám, že tam něco zbylo. Neměly by to být endurance desky? Nebo dělám něco blbě? Mají za sebou jen Piešťany (cca 150km) a dnešní skring (cca 200km).
Organizace podniku OK, nemám výhrad, snad jen skrytý náklad +15EUR za časomíru mě moc nepotěšil.
Stejně jako babo jsem risknul ještě dvě kola po rozsvícení kontrolky rezervy a ve třetině toho druhého se benzín odlil a auto začalo kuckat (ve stejném místě jako babovi). Naštěstí jsem už z Brna věděl o co jde, takže mě to nevyděsilo k smrti jako baba a pozvolna jsem sjel z trati a bez problémů dojel k pumpě. Podle palubáku byly v nádrži ještě minimálně 3-4 litry.
Počasí mi vyhovovalo, rád jsem si zkusil mokrou i suchou trať. Určitě jsem na skringu nebyl naposledy a příští rok se zase ukážu. Na volných jízdách za páďo to ale nebude
[omlouvám se za takřka willyho délku, ale padalo to ze mě nějak samo
]